Velký oranžový otec ve Washingtonu rozpoutal válku, na kterou nebyl připraven. Poté, co zjistil že na dlouhý konflikt nemá dost raket a americká armáda je spíše z minulého století než z tohoto, vyhrožoval, že se NATO musí postarat o ochranu Hormuzu. To NATO, které Trump od doby předvolebních mítinků zcela jednoznačně kritizuje. To NATO, s jehož členskými státy USA útok na Írán nekonzultovaly. Ale nic není, jak vypadá a situace v Bílém domě se mění každé ráno.
Dlouhodobé útoky na alianční spojence a zpochybňování obětí
Během předvolebního mítinku v únoru 2024 Trump popsal rozhovor s jedním členem NATO a řekl, že by nebránil státy, které neplní závazky výdajů na obranu. „Ne, nechránil bych tě. Naopak bych je povzbudil, ať si dělají, co sakra chtějí,“ prohlásil doslova.
Trump tvrdil, že pokud některé země NATO neplatí dost na obranu, USA by je nemusely bránit a Rusko by si s nimi mohlo „dělat, co chce“. Výrok tenkrát vyvolal silnou reakci evropských vlád i NATO. V roce 2025 Trump znovu zpochybnil obranu spojenců podle článku 5 a opět narážel na přispění jednotlivých členských států NATO na obranu.
„Pokud nezaplatí, nebudu je bránit,“ řekl americký prezident tentokrát.
Současně dodal, že si není jistý, zda by některé evropské země pomohly USA v případě krize. Trump napadl i zapojení jednotlivých členských států a v rozhovorech v roce 2026 tvrdil, že spojenci sice poslali vojáky do Afghánistánu, ale že: „poslali nějaké jednotky do Afghánistánu… ale zůstali trochu vzadu, trochu mimo frontovou linii.“
Současně prohlásil, že Spojené státy „nikdy vlastně nikoho nepotřebovaly“ a zopakoval, že si není jistý, zda by spojenci pomohli USA v případě krize. Jenže evropské státy poslaly do právě do Afghánistánu desítky tisíc vojáků, kdy řada z nich bojovala v nejnebezpečnějších oblastech (např. britské a dánské jednotky v provincii Helmand).
Se svými neotesanými výroky Trump v Evropě narazil, a to dokonce i u svého blízkého spojence Polska, kde byla reakce politiků a veteránů velmi ostrá. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak‑Kamysz připomněl, že polští vojáci bojovali „rameno vedle ramene“ s Američany v Afghánistánu i Iráku. Zdůraznil, že polští vojáci zaplatili „nejvyšší cenu“ a jejich oběť „nesmí být zlehčována“. Také ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že nikdo nemá právo vysmívat se službě polských vojáků. Polští veteráni a bývalí důstojníci rovnou označili Trumpovy výroky za překročení „červené linie“.
Spojenecké země NATO připomínaly americkému prezidentovi, že po útocích z 11. září 2001 aktivovalo NATO článek 5 a stalo se tak právě na základě požadavku Spojených států. A bylo to pouze jedinkrát v historii NATO a o pomoc žádali právě Američané.
Kde jsou naši spojenci? Aha, my je neinformovali
Podle dostupných informací neproběhly před zahájením útoku na Írán žádné plnohodnotné formální konzultace v rámci NATO. Operace byla připravena primárně jako americko-izraelská akce, nikoli jako operace aliance. Spojené státy zahájily operaci s minimálním předchozím informováním spojenců. Evropští spojenci podle expertů nebyli plně zapojeni do rozhodovacího procesu a reagovali až po zahájení útoků. To je jeden z důvodů, proč byla evropská reakce poměrně roztříštěná a opatrná.
První útoky USA a Izraele na Írán vypadaly úspěšně ve světle prohlášení Bílého domu, ale „nátěr perfektní operace“ začal brzy slézat, když se ukázalo, že útoky na Írán nezbavují napadený stát schopnosti reakce, a naopak Teherán rozšiřuje útoky na okolní státy, na jejichž území se nachází americké základny. V tom okamžiku začal Bílý dům a Pentagon řešit zapojení ostatních států, ale narazil. Příkladem nečekaného odporu je věrný spojenec USA Velká Británie, která jako další státy NATO nebyla do počátečních americko-izraelských úderů zapojena, a ústy svého premiéra Starmera oznámila, že chce zabránit opakování chyb z války v Iráku a je nejprve nutné posoudit právní rámec operace.
To vyvolalo obrovskou kritiku z Washingtonu. Trump prohlásil, že není spokojen s britským postojem, a dokonce o Starmerovi řekl: „Tohle není Winston Churchill.“ Člověku se skoro chce dodat, že Trump ale také není Roosevelt.
Donald, Bibi, nepovedená akce v Íránu a nikoho nepotřebujeme
Operace Epic Fury (izraelská část nesla název Operation Roaring Lion) začala již před téměř třemi týdny a zatím vše začíná vypadat jako obrovský průšvih, do kterého duo Donald a Bibi zatahují zbytek světa. Američané v březnu 2026 spotřebovali přibližně 400 střel Tomahawk za 72 hodin, což odpovídá zhruba desetileté produkci při stávajícím tempu, tedy asi 10 % celkových amerických zásob.
Na své síti Truth americký prezident vyjádřil hrubou nespokojenost s takzvanými spojenci (míněno námi) a prohlásil, že není překvapený, protože to vždycky věděl. Amerika totiž státy NATO ochraňuje, a když nás potřebují, my prý nepomáháme. Prý ale USA už v Íránu vše zlikvidovaly a teď nás už nepotřebují. Vlastně nás NIKDY, NIKDY nepotřebovali.
Situace v Bílém domě se mění opravdu každým zazvoněním budíku v ložnici Trumpových. Popravdě kdyby (to slovo je důležité) Evropa zaútočila na Královec, neříkal by Trump náhodou, že to není jeho válka a neodmítl by pomoci? Ostatně na USA taky nikdo nezaútočil, že?
Autor/Licence fotografie: Donald Trump, Autor/Licence fotografie: Donald Trump, Gage Skidmore, CC BY-SA 2.0